Šestý ročník festivalu Metronome se nezadržitelně blíží. V areálu holešovického výstaviště se už tento týden můžeme opět těšit na pestrou hudební nabídku. Jedním z velkých lákadel bude i trio Moderat. V následujících řádcích shrneme, jak šel čas s tímto unikátním uskupením, které úspěšně spojuje hudbu a vizuální formáty.
Prostory mezi berlínskými zdmi už za ta léta vydaly pěknou řádku hudebních kooperací i legendárních alb a nemálo umělců bere tuto německou metropoli za zdroj své bezbřehé inspirace. O potenciálním spojení trojice jmen - Sascha Ring, Gernot Bronsert a Sebastian Szary - se šuškalo dlouhá léta. V době jejich prvního setkání v roce 2002 už byly projekty
Apparat a
Modeselektor na tamní scéně etablované a nesly příslib, že jejich
střet v jednom studiu by mohl přinést šťavnaté ovoce.
Za vším hledejte ženu, v tomto případě
Ellen Allien, šéfku lebelu BPitch Control. Testovací sekvence projektu Moderat drobet nenápadně vyšla o rok později a jmenovala se "Auf Kosten Der Gesundheit". Tohle épéčko vydané na dvanáctipalci ukázalo, v čem by mohla být jejich síla - rytmická kombinatorika a důmyslná práce s melodickými plochami. K velké desce to tehdy byla ještě dlouhá cesta,
Apparat mezitím stihl vydat i našlápnuté album "Orchestra Of Bubbles" (2006) právě s Ellen Allien.
Velkou nápovědou, jak by mohl znít debut od
Moderat, byly dvě nahrávky, shodně vydané v roce 2007. Apparatova
"Walls" nakoukla k písničkovějším formám a Modeselektor měli hodně našlápnuto s "Happy Birthday!". Všichni však jako velkou múzu brali
Radiohead a jejich lídra
Thoma Yorka. Po mnoha odkladech a nástrahách vyšla coby jubilejní dvoustý release vydavatelství BPitch Control prvotina
"Moderat".
Komplexní kolekce přinesla jakési best of z tvůrčích forem všech zúčastněných i naléhavé vokály. Ačkoliv bylo patrné, že během samotného natáčení muselo dojít na spoustu zbroušených hran, výsledkem bylo jedno z alb léta páně 2009. Singlovky "Rusty Nail" a "Seamonkey" se staly výtahem do klubových výšin.
Nemalou silou k úspěchu byl i nepřehlédnutelný vizuál a logo projektu, které se objevovaly v klipech, v koncertních projekcích a na obalech jednotlivých řadovek. Stojí za nimi uznávaná umělecká platforma
Pfadfinderei (ta mimochodem před čtyřmi lety slavila druhé kulatiny od svého založení, načež se rozpadla na tři menší tvůrčí skupiny, které i nadále rozšiřují své vizuální aktivity v oblastech animace, slow motion a jiných filmových technik).
K cédéčku byl přiložen doprovodný DVD nosič, který nabídl fragment z této prezentace. K šesti skladbám byla doplněna krátká preludia, nosnými vizuály se staly nepřehlédnutelné "Rusty Nails", "Out Of Sight" a "A New Error". Byla to ukázková práce s konfrontací protikladů, citem pro elementární detaily s obrazci, stíny a loopingem. Jedním z vrcholů tohoto období byla koncertní spolupráce na Apparatově programu k jeho soundtracku k divadelní hře
"Krieg Und Frieden" postavené na díle Lva Nikolajeviče Tolstého.
Druhé dějství přišlo o čtyři roky později. Tak jak se proměnil svět elektronické hudby, proměnili se svým způsobem i Moderat. Jedinou spojnicí s debutem po stránce zvukového designu byl kus nazvaný "Bad Kingdom". Sama
"Dvojka" šla totiž v mnohém dále, co se týče práce s rytmy a ruchovými detaily. Nepřekvapivě ubrala na tempu a více zkoumala písničkovější formulaci skrytých příběhů a postřehů.
Zjevně to byl další kompromis pro nové spektrum posluchačů, kteří čím dál častěji sahají po sluchátkách a chtějí si užít poslech v širších aspektech a paralelách a nehledají jen tanečně přímočaré tracky. V tomto ohledu si ústřední trio udrželo náskok před většinou scény.
Pfadfinderei zaobalili klip ke zmíněné "Bad Kingdom" do komiksové animace (celá tato éra, včetně následných koncertů tuto estetiku dodržovala) a do Londýna roku 1966. Pomyslnou metu ještě více posunuli s videem k songu "Last Time". Jedná se o hraný snímek s velmi silnou atmosférou daného momentu. Ve vlastní umělecké stylizaci tvůrci zachytili dva odlišné příběhy, které však mají mnoho společného.
Na jedné straně to byla skupinka mladých lidí na venkovské čerpací stanici, kde se pravidelně poflakují a nevědí, jak naložit se společně stráveným časem. Dokážou být na sebe drsní, ale nacházejí i pocity vzájemného kamarádství a sounáležitosti. Na druhé straně je pak chlápek, který unikl přesně tomuto způsobu života, načež zjistil, že je vlastně osamělý ve velkém městě. Silná to paralela.
Závěrečná část trilogie na sebe nechala čekat tři roky. Moderat na ní prvně výrazně změnili poměr tvůrčích sil, a
"III" tak s odstupem času vyznívá více jako dílo v Apparatově režii. Kumulované beaty jsou zde na ústupu a prim hraje práce s temnějšími odstíny hudebních struktur, ruchy a jeho textové reflexe reality dní. Taktéž ubyly instrumentální kompozice a převažují ty, které obsahují Saschovy melancholické vokální linky.
Pro někoho vítaná změna, pro někoho drobet maření potenciálu zvukových experimentů pánů Gernota a Sebastiana. Taktéž se jednalo o poslední kapitolu v úzké spolupráci s Pfadfinderei.
Singly i další kousky z alba "III" se dočkaly celé řady remixů. Mnohé kompozice zněly i živě na asi nejdelším turné skupiny, z něhož vzešel koncertní záznam "Live". Sami Moderat v tomto období vytvořili i znamenitý remix tracku
"Abandon Window" Jona Hopkinse, jehož jméno se taktéž často objevovalo v setlistech této šňůry. Vedle "Running", reflektující dnešní uspěchanou dobou, vyšla jako singl i
"Eating Hooks".
S uzavřením trilogie došlo k nečekanému rozhodnutí celý projekt na dobu neurčitou uložit k ledu. Nemalou měrou tomu prý napomohly napjaté vztahy mezi hlavními aktéry a vyprchání tvůrčí alchymie. Od vyprodané show v berlínském Kindl Bühne Wuhlheide (uskutečnila se 2. září 2017) visel ve vzduchu jejich vyřknutý slib:
"Bude nám to chvíli trvat, ale vrátíme se! Zůstaňte na příjmu!"
Ona proluka nakonec trvala déle, než to původně vypadalo, muzikanti dokonce později přiznali, že se pár let vůbec neviděli, aby si od sebe vzájemně
"odpočinuli". Věnovali se svým projektům. Apparat dokonce stihl celou řadu filmových soundtracků (vedle
"LP5" doporučujeme k poslechu komplet "Soundtracks") a staral se o rodinu. A pokud už psal texty, zaměřoval se v nich na příběhy a pozměněnou optiku vnímání dění okolo nás všech, nejenom v jeho soukromém životě.
Podklady pro "MORE D4TA" tak střádal několik let. A i během natáčení se proměňovalo zvukové výrazivo a design jednotlivých tracků, včetně shluku terénních nahrávek. Loni na jaře pak trio konečně ohlásilo návrat. S "Fast Land" zas trochu zmátlo své fanoušky, neb se opět ještě více vnořilo do hlubin temnějších zvukových odstínů, minimalistické reflexe a odkazu na aktuální světové události.
"MORE D4TA" nabízí asi nejkomplexnější materiál projektu. Kombinuje hudební základy autorské trojice a zároveň je posouvá do nových, důslednějších struktur. Oproti předchozím nahrávkám tedy toto album není tolik přístupné a vyžaduje posluchačovu trpělivost. Track "Easy Prey" coby souboj vnitřní rozepře dostal velmi poutavý doprovodný videoklip natočený pod režijní taktovkou Cypriena Clément-Delmase.
Do hudby
Moderat prosákla závažná témata a neotřelý pohled na ně, stejně jako tomu bylo na dávnějším songu "Gita", jehož
obrazový doprovod podpořil aktivity UNICEFu a jeho kampaně zaměřené na boj s domácím násilím. V březnu pak vyšla remixová alternace "EVEN MORE D4TA".
Po loňském vyprodaném koncertu v pražském Foru Karlín se tato nezaměnitelná berlínská parta navrací na festival Metronome Prague. Zahraje v pátek 23. června od 21.15 na Park Stage.
